10. 5. 2018   |   Redakce

Centrhalv RADEK STÖCKNER alias Štoky byl ústřední postavou středečního zápasu ČFL s Vyšehradem, a to z velmi prostého důvodu: dal dva góly, a postaral se tak o vítězství Viktorie Jirny 2:1. Z dosavadních deseti jarních zápasů to byla pro náš tým výhra číslo 6 a v tabulce sestavené pouze z jarních utkání je naše mužstvo čtvrté.

Radku, bereš to tak, že jsi dvěma góly proti Vyšehradu dal sám sobě dárek k 26. narozeninám?

„Ano, je to fajn, ale stylovější by bylo, pokud bych rozhodl svými góly už sobotní zápas v Litoměřicích. Přesně toho dne jsem měl totiž narozeniny, jenomže jsme tam prohráli 1:2.“

Ale i v tomto utkání jsi přece skóroval!

„Je to tak, dal jsem tam už za stavu 0:0 gól, po přihrávce od Prochyho jsem obstřelil gólmana domácích. Bohužel pomezní zvedl praporek, a tak kvůli ofsajdu neplatil. Situaci mám nahranou, a nevypadá to moc jako ofsajd. Je to sporné, ale spíš měl ten můj gól platit. Místo toho jsme inkasovali sami gól z nesmyslné, vymyšlené penalty a pak ještě jeden, dost laciný a hloupý. Párův gól na 2:1 přišel moc pozdě. Ale zavinili jsme si prohru sami špatným prvním poločasem, kdy jsme si dlouho zvykali na velké rozměry litoměřického hřiště.“

Jenomže ne zrovna vydařený první poločas, tedy po herní stránce, se opakoval i ve středu doma proti Vyšehradu…

„Nevím, proč se tak pomalu rozjíždíme. Přitom koncem dubna jsme utkání s Převýšovem rozhodli hned v jeho úvodu, tam jsme byli maximálně koncentrovaní. V mnoha jiných zápasech bohužel první poločasy prospíme, a pak to doháníme.“

Při inkasovaném gólu na 0:1 to byla totální rozborka defenzivy, kdy nakonec hráč Vyšehradu dal gól do odkryté části brány. Proto bylo důležité, že se ti podařilo už za tři minuty vyrovnat!

„Ano, přestože a nebo právě proto, že se nám moc nedařilo, stav 0:1 díkybohu opravdu netrval dlouho. Vondras mi namazal balon krásnou zpětnou přihrávkou na vápno, a povedlo se mi to trefit po zemi k tyči přesně do místa, kam jsem chtěl. Naštěstí jsem měl čas přešlápnout z levé na pravou nohu a podívat se, kde je gólman Vyšehradu, navíc mi Vondras ještě uhnul a udělal prostor k zakončení. Vyšlo to.“

To bylo vysvobození, že?!

„No ovšem, vždyť Vyšehrad měl tři vyložené šance, a první poločas tak mohl také skončit 0:3. Vyrovnávací gól nás ale nakopnul. Během poločasu byla v kabině tak trochu bouřka, ale ve druhé půli už to bylo z naší strany lepší.“

Přišlo nejen zlepšení, ale také druhý a vítězný gól. Vypadalo to docela snadně, jako by tě protihráči v rozhodující chvíli ani nebránili…?

„Vyšehrad bránil zónově, tedy prostor a ne nás jako jednotlivce. To mi v tu chvíli nahrálo do karet. Naběhl jsem si na rohový kop Jirky Vondráčka, a z prostoru mezi penaltou a malým vápnem jsem to trefil hlavou k tyči. Vyšehrad je asi jediným týmem ČFL, který takovou zónu praktikuje. Nakonec jsme to s trochou sportovního štěstí ubojovali za tři body.“

Poprvé se objevil v jirenské bráně Litevec s australskými kořeny Evan Ridley-Aleksandrov. Za ten inkasovaný gól ale nemohl, souhlasíš?

„Rozhodně nemohl, protože jsme ho v tom nechali vykoupat. Nemohl nic dělat a chytal jinak výborně. Ví, kdy vyběhnout a kdy ne, navíc se nás snažil i dirigovat. V angličtině. Mluvil po celý zápas, a nebyl to pro něj problém, všechny nás zná podle přezdívek.“

Pravdou je, že výběr gólmanů se tu daří…

„To je fakt. Vynikající byl tady Martin Otáhal, povedl se i Franta Kafka. Nesporné kvality má i této gólman.“

Ty sám jsi začal hrát na jaře na hrotu útoku, ale pak jsi se vrátil do zálohy. Neseděl ti snad nový post?

„To ne, na hrotu mě to docela bavilo a podařilo se mi i vyhrávat dost osobních soubojů. Ale teď to hraje Jirka Vondráček a velmi dobře. Má obrovský přehled o hře, a to i ve chvíli, kdy je zády k bráně. Pod ním hraje Křéča, který pro něj vyhrává hlavičkové souboje a sbírá balony. Mně to uprostřed zálohy také vyhovuje: s Migim, tedy Mírou Marešem, se často prohazujeme a měníme posty podle potřeby.“

Co to tvůj bratr Marek?

„V přípravném období byl na zkoušce v Sokolově a chtěli si ho i nechat, sám ale usoudil, že pro něj bude zatím lepší hrát ČFL. Teď na jaře většinou střídá a v Litoměřicích utrpěl zranění v obličeji a nateklo mu oko. Zraněni jsou i další hráči, velkou ztrátou je především absence Dana Kocourka, který hrál na jaře výborně.“

Navzdory všem těmto problémům se udělalo na jaře už dvacet bodů…

„Do vyrovnání podzimní bilance jich chybí ještě šest, přičemž zbývá sedm kol. Pokud zvládneme nedělní zápas Chrudimí a vyjde-li nám týden nato i derby v Zápech, můžeme ještě ohrozit jejich postavení na třetí pozici.“

Chrudim sice z posledních šesti zápasů vyhrála jen jeden, ale stále jde o vedoucí tým tabulky!

„Je to kvalitní a komplexní mužstvo. Ale hrajeme doma a popereme se o co nejlepší výsledek. Věřím, že i na Chrudim bude platit naše důrazná hra. Hlavně už nesmíme prospat první půli. A mohla by nám pomoct třeba standardka.“

A kdo ji promění?

„Věřím, že to bude Křéča, tedy Lukáš Křeček. Přál bych mu i nám všem, aby se trefil z přímáku a zařídil naši výhru 1:0!“

Čím se zabýváš kromě fotbalu?

„Udělal jsem si před půl rokem kurz na trenéra fitness. Moje specializace je workout, cvičení na zpevnění celého těla. Dostal jsem se k tomu přes svá bolavá záda, cvičil jsem to sám, a moc mi to pomohlo. Pokud bych zvolil operaci zad a páteře, tak už teď nehraju fotbal.“

Štoky, ať vyjde tvůj tip na nedělní zápas s Chrudimí i vše ostatní, co si přeješ!

Radek Stöckner

narozen: 5. května 1992 v Sokolově

výška: 187 cm, váha: 79 kg

post: střední záložník

číslo dresu: 9

pravák/levák: pravák

přezdívka: Štoky

dosavadní kariéra: Baník Sokolov, Sokol Citice, Viktorie Jirny

fotbalový vzor: Thierry Henry

bydliště: Praha-Černý Most

mimofotbalové zájmy: lyžování a tenis